....kolem nás se vlnily bílé hřebeny, černala se údolí a v nich zářily chalupy. Všude ticho a klid. Najednou je před námi svah Luční hory. Tyčové značení nás neochvějně vede přímo přes její vrchol přesně hodinu po půlnoci stojíme na hoře. Je to zvláštní, ale jsme tu úplně sami. Asi i na hřebenech. Dlouhý a rychlý;sjezd kolem Kapličky na Luční boudu je velice vzrušující a pro některé lyžníky i bolestivý a mokrostudený. |
![]() |
![]() |
Vyzkoušeli jsme si, jak se jezdilo prvním lyžníkům v Krkonoších a ono to mělo něco do sebe. Třebaže někteří účastníci v Harrachově vykřikovali, že po staru už nikdy, těšíme se za tři roky zase. |
||